Srdečně zveme na koncert smíšeného pěveckého sboru Kvintus pod vedením Jiřího Doubka, který se koná 26.9. 2021 od 15 hodin v kostele sv. Archanděla Michaela ve Smržovce.
Program: F. Azzaiolo, G. Gastoldi, L. Marenzio, Codex Franus, Missa Festiva, Ukvalské písně a další.
Klavírní doprovod: Kamila Doubek Šedajová
PROGRAM
F. Azzaiolo /1530 – 1569/
Bona via La, manza mia si chiama Gentil madonna
G. Gastoldi /1566 – 1622/
Speme amorosa Amor vittorioso
L. Marenzio /1553 – 1599/
E per virtu Franus codex Pane bože O regina, lux divina
J. Leavitt /*1956/ Missa Festiva* Kyrie Gloria Credo Sanctus Agnus Dei
L. Janáček /1854 – 1928/
Ukvalské písně
Ondráš, Ondráš!
Ty ukvalsky kosteličku!
Na tych fojtovych lukach
Ty ukvalsky kosteličku, hej!
Pan Buh vam zaplať!
Fojtova Hanka
Philip WJ Stopford /*1977/
Lully, Lulla,
Lullay K. Jenkins /*1944/
Adiemus* T. Cole,
G. A. Hall, S. Wolfe Beg, steal or borrow*
J. Althouse /*1951/ Cantar*
Dirigent: Jiří Doubek
Klavírní doprovod: Kamila Doubek Šedajová
O autorech a interpretech
Filippo Azzaiolo Italský hudební skladatel, období renesance. Nejstarší prameny o něm hovoří jako o členu boloňských zpěvných akreditů. Sepsal 3 svazky takzvaných Melotas (Villottas alla Paduana), což byly populární taneční písně z oblasti severní Itálie, které původně vycházely z lidového prostředí a textově dokonce z místního dialektu. Není bez zajímavosti, že Azzaiolo první dvě knihy těchto písní vydal anonymně, teprve poté, co získaly ohlas a nabyly na popularitě, se ve třetí knize k autorství přiznal. Dílo: Il primo libro di Villotte alla padoana con alcune napolitane a quatro voci , Venice, 1557 Il secondo libro di Villotte del fiore alla padoana con alcune napolitane e madrigali a quatro voci , Benátky, 1559 Di Filippo Azaiolo bolognese il terzo libro delle villotte del fiore a quatro voci , Venice, 1569 Giovani Giacommo Gastoldi (*1555 Caravaggio v Lombardii +1609 Mantova) Složil několik knih madrigalů, komponoval hudbu uchovní a díla instrumentální. Zvláště pozoruhodnou mezi jeho světskými vokálními díly je jeho Quarto libro de 'madrigali a cinque voci (1602), které se skládá téměř výhradně z textů tehdy populární „pastorální tragikomedie“ Battisty Guariniho Il pastor fido (Věrný ovčák). Podle samotného Gastoldiho byl alespoň jeden madrigal z této sbírky zařazen do představení hry v Mantově v listopadu 1598, v rámci slavností doprovázejících návštěvu španělské královny. Nejvýraznější a nejvýznamější jsou však jeho dvě řady baletů, strofických vokálních tanců komponovaných pro pět hlasů, s textovými pasážemi nesmyslných slabik (např. „Fa la la“), které jako by zosobňovaly typ milence a milování. Jako celek jsou Gastoldiho balety vlastně hudební commedii dell'arte. Gastoldiho Balleti a Cinque Voci vyšly v Benátkách v roce 1591. Během krátké doby byla sbírka desetkrát přetištěna i v jiných zemích Evropy.
Luca Marenzio, syn notářského koncipienta z Brescii V letech 1596 až 1598 byl kapelníkem u dvora polského krále Zikmunda III. ve Varšavě a Krakově. V roce 1598 se vrátil do Itálie. Zemřel v Římě 22. srpna 1599 ve 44 letech. Byl pohřben v kostele San Lorenzo in Lucina. Jeho skladby patří mezi nejvyspělejší tvorbu světské vokální polyfonie období renesance. Těžiště Marenziova díla spočívá zejména ve dvou desetiletích komponování madrigalů, které tvoří valnou část jeho hudební tvorby. V tomto období napsal deset knih pětihlasých madrigalů. Pozdější skladby oproti předcházejícímu období vykazují příklon k modernějšímu stylu. Již od své Šesté knihy madrigalů (Sesto libro de madrigali a cinque voci) z roku 1594 rozvinul deklamativní styl, inspirovaný požadavky florentské cameraty a počátky melodramatu, Své madrigaly skládá na poetické texty Francesca Petrarky, Iacopa Sannazara, Torquata Tassa a Giovanniho Battisty Guariniho. Marenzio byl jedním z tehdejších předních módních interpretů, kteří se vyznačovali interpretací stylu musica reservata. Marenzio komponoval také duchovní hudbu, ta ovšem u něho není tak významná – jak svým množstvím, tak stylem – zřejmě proto, že jeho aktivity byly spojeny spíše se službou u dvora, než s církví.
Franus codex Dne 8. listopadu roku 1505 po Kristově vtělení, pátého dne po tom, co se krutý mrazivý Saturn setkává ve znamení Lva s hněvivým Marsem, pilný muž, pan Jan, příjmením Franus, občan města Hradec Králové, jehož řemeslem bylo soukenictví, objednal ve své horlivosti vlastním nákladem za 55 kop pražských grošů do kostela Ducha Svatého tuto knihu, která je opravdu pamětihodným a velkolepým dílem. Takovýto přípis ovšem v originálu v latině můžeme číst na začátku Franzova kancionálu, latinsky Codex Franus. Je to pergamenový bohatě vyzdobený rukopis a je dnes uložen v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Franusův kancionál je vlastně základní soubor dnešního bohoslužebného zpěvu českých utrakvistů, kteří pro jeho pěstování od sklonku 15. století ve větších městech ustavovali a řídili literátská bratrstva.
John Leavitt ( 1956 - ) Skladatel, dirigent a klavírista, který získal hudební vzdělání na několika amerických univerzitách a konzervatořích. Je doživotním členem Asociace amerických sbormistrů, každoročně získává uznání za svou skladatelskou činnost a pedagogicky působí jako hudební teoretik a profesor církevní hudby. V Kansasu zastával funkci hudebního ředitele v rámci luteránské církve.
Leoš Janáček se narodil v obci Hukvaldy dne 3. července 1854 jako deváté dítě Jiřího a Amálie Janáčkových. Jeho celoživotní inspirací se stala moravská lidová hudba. Užíval jejích nápěvů a studoval rytmiku a intonaci řeči, což posléze originálně převáděl do své hudby. Lidové písni jeho rodné lašské lidové kultury se věnoval též jako sběratel a folklorista. Poslední období skladatelova života přineslo nejoriginálnější, nejvyzrálejší a světově proslulá orchestrální a operní díla. Sinfoniettu, rapsodii Taras Bulba, operu Liška Bystrouška a Glagolskou mši, jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby. Metoda Janáčkovy tvorby, která vykrystalizovala v opeře Její pastorkyňa, spočívající ve specifickém opakování motivů, úryvkovitosti a dramatické zkratce. V roce 1898 vyšla tiskem Janáčkova Ukvalská lidová poezie v písních, sbírka třinácti lidových písní z okolí Hukvald, které Janáček opatřil klavírním doprovodem. Z nich vybral autor šest písní, které následně upravil pro smíšený sbor a věnoval Pěvecko - čtenářskému spolku Pod Hukvaldy pod názvem Ukvalské písně. Všech šest písní zaznělo poprvé veřejně ve Frýdku-Mistku až v roce 1948. Leoš Janáček, jeden z nejvýznamnějších hudebních skladatelů konce 19. a počátku 20. století, zemřel náhle v ostravské nemocnici 12. srpna 1928 na zápal plic, když se předtím nachladil během svého prázdninového pobytu v Hukvaldech.
Philip WJ Stopford Je významný anglický skladatel duchovní sborové tvorby a sbormistr, který se narodil roku 1977. Je znám svými moderními úpravami tradičních latinských a anglických modliteb a hymnů, a to jak ve formě a capella, tedy bez doprovodu hudebních nástrojů, tak i s nástrojovým doprovodem. Mezi nejznámější Stopfordovy skladby patří hymnus Ave Verum Corpus. Karl Jenkins V roce 2019 pětasedmdesátiletý velšský skladatel, saxofonista, hobojista a klávesista, který se již od mládí začal zajímat o jazz. Hudbu vystudoval na University of Wales v Cardiffu a také na Royal Academy of Music. Je nositelem Řádu britského impéria. Na projektu Adiemus, tedy písně svatyně, pracuje Karl Jenkins od roku 1995. Zkomponoval původně cyklus skladeb pro hlas a symfonický orchestr, které následně vydal na stejnojmenném albu. To se stalo jedním z nejprodávanějších klasických alb roku a slavilo úspěchy v žebříčcích po celém světě.
Tony Cole - (vl. jménem Branko Miller), byl australský zpěvák a skladatel. Hlavní spoluautor písně„ Beg, Steal or Borrow “, kterou složil společně s Graeme Hallem a Stevem Wolfem. Píseň byla napsána pro soutěž Eurovize v roce 1972, kde zazněla v podání skupiny New Seekers a následně se stala se světovým hitem. Jay Althouse Jay Althouse se narodil roku 1951. Vedle komponování se výrazně angažuje v oblasti edukativní práce, napsal mimo jiné řadu popularizačních příruček pro učitele hudební výchovy. Žije v Severní Karolíně a je členem americké společnosti skladatelů a vydavatelů, jejímž jedním ze zakladatelů byl i skladatel Irving Berlin. Jay Althouse vydal tiskem více než 700 sborových skladeb pro tělesa nejrůznějšího složení i úrovně. Jeho tvorba je široce prezentována v anglicky mluvících zemích a získal za ni i některá ocenění. Taková zajímavost, spolu se svou ženou Sally napsal sbor s názvem I Hear America Singing , který provedli spojené chlapecké a dívčí sbory ze San Francisca na inauguraci amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2009.
KVINTUS a Jiří Doubek
Pěvecký sbor KVINTUS vznikl v roce 1983 jako pěvecký kroužek studentů Vysoké školy strojní a textilní, nyní Technická univerzita v Liberci. V současné době umělecky řídí soubor Bc. Jiří Doubek, pedagog hudební teorie a skladby na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Jiří Doubek je mimo jiné také autorem řady skladeb pro smíšený sbor, z nichž některé měly premiéru v podání pěveckého sboru KVINTUS. V roce 2013 byl KVINTUS pozván Církví československou husitskou k vystoupení v Betlémské kapli k oslavě 598. výročí upálení Mistra Jana Husa. V březnu 2014 přijal pozvání u příležitosti 164. výročí narození našeho prvního prezidenta, Tomáše Garrigue Masaryka, k účasti na slavnostním setkání ve Valdštejnském paláci, v Senátu ČR. Od roku 2016 se každý rok, 5. července, pravidelně zúčastňuje „Festivalu duchovní hudby“, který se koná pod záštitou Církve československé husitské. V současnosti má soubor 20 stálých členů. Slohově a žánrově je repertoár souboru pestrý a pokrývá hudbu od gotiky až po současnost. Výjimkou nejsou ani nastudování skladeb s nástrojovým doprovodem. Centrem koncertní činnosti je přirozeně oblast Liberecka a jeho kostely /Stráž pod Ralskem, bazilika v Hejnicích/. Soubor ale zpíval i ve vzdálenějších místech, např. Mladé Boleslavi, Hradci Králové, Holicích, Neratově a Praze. V roce 2018 oslavil sbor 35. Výročí svého založení. Nově navázal spolupráci s německým pěveckým sborem z Groβ Kreutzu, který leží nedaleko Postupimi. V následujícím roce pěvecký sbor KVINTUS reprezentoval město Liberec v partnerském městě Augsburg v projektu „Kulturní dny DIALOG“. Pěvecký sbor KVINTUS je také spolupořadatelem významného mezinárodního sborového festivalu BOHEMIA CANTAT, který se každým rokem na konci srpna koná v Liberci.
Děkujeme všem, kteří přispíváte na opravy kostela finančními dary nebo provedenými pracemi. Děkujeme samozřejmě městu Smržovka a jsme vděčni pracovníkům všech odborům městského úřadu za aktivní pomoc, kterou nám poskytují celoročně.
Veřejná sbírka pokračuje.
Budeme proto vděční za každý obnos,
který pošlete na účet 268250895 / 0300
nebo odevzdáte do pokladniček a ujišťujeme Vás ,
že veškeré prostředky budou použity výhradně na opravu našeho kostela.